Otokar Březina: "Korespondence II"
Čtenáři toho webu, jistě i vy teď čtete druhý svazek korespondence Otokara Březiny obsahující
dopisy z let 1909-1929.
Těchto necelých tisíc stránek vyplní poslední nesnesitelné dny vašich prázdnin. A až dočtete
položku č. 1925, můžete si ještě přečíst studii o autorově životě a prolistovat rejstřík.
I z tohoto svazku si dovolíme nepatrně citovat. Zvláště třetí ukázka mluví za vše!
Dnes i zítra, nejraději hned, kdyby bylo možno... Jen aby nepršelo; po páté hodině. Mluvíte mi z duše...
Emilii Lakomé, Jaroměřice 23. června 1909
***
Miluško, nebylo by lépe až odpoledne, až se vyjasní a země trochu oschne? Kdyby však nebylo
vám odpoledne možno, napíšete, prosím?
Emilii Lakomé, Jaroměřice 24. června 1909
***
Cestování, na něž mi chtěli dáti peníze, mělo by snad pro mne nějaký smysl před lety - ale dnes
můj obraz světa je už hotov, a viděti s velkými obětmi věci, jež ve své obraznosti jsem viděl
mocnější, nežli jsou ve skutečnosti, mne unavuje. Mám chvíle, kdy cítím tak dokonalou vnitřní
harmonii, že se bojím porušiti ji vztažením ruky po péře. Mlčení stalo se mi největší rozkoší.
Řekl bych skorem zapovězenou rozkoší. Jsou to chvíle, kdy se mi zdá, že nejvyšší vyvrcholení
životního pocitu je v mlčenlivé kontemplaci ducha osvobozeného z pout žádosti i ze
strachu a touhy po smrti.
/Tučné písmo i podtržení - naše./
Anně Pammrové, Jaroměřice 7. prosince 1909
***
K osobě Otokara Březiny připravujeme velkou přílohu, doplněnou řadou fotografií!!!
